Ryby, sex, rock'n'roll a jiné drogy: Maschův deníček

1.4.2013 / Dánsko, Odensefjord

Jak jsme (ne) chytali v Dánsku mořské pstruhy

Autor: Michal Mrskoč, 14.4.2013

Stejně jako mají ve skotsku turistický tahák ve formě Lochnessky, mají v Dánsku legendu o mořácích :-) Veškeré turistické materiály lákající na návštěvu Dánska obsahují fotky rozjuchaných dětí či důchodců, kterak s teleskopem v ruce muchlají obrovského mořáka...

"No hele, když tu nachytaj tydle na todle, to by bylo, abysme si taky nepotahali, ne?"

Takže jsme také podlehli marketingovým svodům a začali se pídit po podrobnostech. Na českém internetu se dá o mořácích něco málo najít, ale dá to práci. Muškařská elita si většinu informací žárlivě střeží. Chápu to, nechtějí pak sledovat scénky, které jsou známy třeba z Norska - výřady krvavého masa, přiožralí takyrybáři hulákající po pořeží a časem prázdné vody. Nicméně já se takové vize nebojím, snadnost ulovení ryby v Dánsku a Norsku je nesrovnatelná, nějaké masařské nájezdy na Dánské pobřeží nejsou reálné. Já si za tím stojím. V Norsku jsem nachytal nejen já, ale i moje žena a pětiletá neteř. V Dánsku i ostřílený praktik po několikáté výpravě může snadno vyhořet.

Tedy hledání informací v čechách nepřináší mnoho úspěchů. Zato přímo v Dánsku se informacemi nešetří. Dánové nemohou narozdíl od Norska nabídnout divukrásnou a dramatickou krajinu a zaměřují se na to, co mají - sea trouts. Při čtení nejrůznějších dánských blogů i oficiálních informačních webů jsme brzy podlehli dojmu, že stačí dobře vybrat termín a pořádné ryby jsou zajištěny. Rozhodování o datu naší cesty probíhalo poměrně pozdě a když jsme se několika kolegům i dánským informačním spojkám svěřili, že pojedeme první dubnový týden, všichni nás litovali, že to moc slavné nebude, protože to je už pozdě.

"Cože, jedete až v dubnu? To je pozdě, sezóna je březen!"

Pro ty, kteří si snad nezapamatovali letošní jaro - až do posledního březnového dne bylo počasí stereotipně zoufalé: sněžení, denní teploty pod nulou, o nočních nemluvě. Sledujeme bedlivě předpovědi na meteorologických webech a neméně nedočkavě očekáváme reporty od několika skupin kolegů, kteří jeli o týden či dva dříve. Z informací jsme skoro zoufalí - mořské zálivy jsou zamrzlé, chytání je ledový očistec s minimálním rybářským výsledkem. Ale neztrácíme optimismus. Stále doufáme ve změnu počasí a pro jistotu připravujeme i záložní plány na lov na řece a místních jezerech. Občas webem probleskne informace a fotky z pod ledu odlovených mořáků nad 70cm a těsně před odjezdem nás těší předpověď oteplení...

Po příjezdu nás očekává led na některých zátokách, stále mrzne a u vody nevidíme ani nohu. První cesta vede do rybářské prodejny a zároveň rybářského informačního centra Go-Fishing. Prodejna je úžasná. Nejen nabídkou a plochou (mimochodem, jen prodejní plocha s vazačským materiálem pro muškaře strčí do kapsy většinu českých rybářských prodejen s kompletním sortimentem), ale i přístupem personálu. I nám, jednorázovým návštěvníkům z kterých nekouká prakticky žádná tržba, se maximálně věnují. Ukazují hotspoty na mapách, poskytují informace o nástrahách a ideálních podmínkách, ukazují fotky z vlastních lovů... Káva a kakao se tu nabízí zdarma, stejně jako mapky, katalogy a tištěné materiály se základními rybářskými informacemi...

"Slyšíš? Říká, že pstruzi už přes den vyjíždějí z řeky do moře!
Zejtra pudou!"

První den objíždíme několik hotspotů, které nejsou příliš vzdáleny místu našeho ubytování. Spoty přesně odpovídají všem získaným popisům ideálních pstružích míst - čistá nezakalená voda, relativní závětří s hladinou s drobnými vlnkami, hloubka lehce nad metr a leopardí dno (písek nebo oblázky s ostrůvky velkých balvanů a trsů vodních rostlin) s blízkým zlomem. Očas potkáváme na těchto místech místní rybáře, stejně marně se snažící o úlovek. Jejich přítomnost nás ale utvrzuje v tom, že místa nejsou vybrána úplně špatně.

Jaká chyba byla, že jsme lov u ústí řeky Odense nechali až na druhý den, zjišťujeme až týden po návratu. Kolegové zde pouhý den před naším příjezdem měli rybářskou nirvánu - jak počtem, tak velikostí ryb.
My se sem dostáváme až na velikonoční pondělí. Je svátek a možná se rozkřikl předchozí rybářský koncert a u vody je tedy narváno. Ve vodě stojí desítky rybářů. Místo přitom nevypadá nijak extra. Voda je kalná, severní vítr žene do zálivu ledovou vodu skoro v půlmetrových vlnách. Většina zálivu se dá přebrodit a voda sahá sotva po kolena, pouze před frontou lovících je ve dně žlab s hloubkou cca dva a půl metru. Rigol je ve dně vymlet proudem řeky Odense a právě to je klíčem - tou strouhou na volné moře proplouvají pstruzi. Tedy spíš včera proplouvali. Ve frontě desítek lovců se jen vyjímečně někomu ohne prut. A stříbrné tělo, které se před rybářem po zdolání objeví, téměř nikdy nepřesahuje třicet čtyřicet centimetrů. Čeho v proudu vody málo není, jsou chuchvalce vodních trav. Proud řeky a příliv s odlivem valí mraky stébel vodou sem a tam, jen velmi málo náhozů končí bez cucků zeleniny obalující nástrahy. Pouze s metodou dropshot a nebo se sbirulinem tahám trávy méně.

Velikonoční nával u vody

Dostal jsem několik opatrných popotáhnutí za už tak dost malé streamery, Honzovi se malá rybka setřepe (jak jinak :-), Martin si na jednoho drobounkého pstroužka i sáhne. Hm. Takhle jsme si to nepředstavovali, kde jsou ty velká hejna hladových a agresivních mořáků? Voda se během dne oteplila a konečně už má teplotu nad nulou. Předpověď hlásí jasné a slunečné dny, vítr by měl foukat snesitelný s večerním uklidněním. Zítra určitě už půjdou! utěšujeme se.

"Keep moving!"

Bohužel, takto bez ryb nám to šlo den za dnem. Teplota vzduchu i vody šokově stoupá. Mělké moře se prudce otepluje, po čtyřech dnech má sedm stupňů. Po téměř pěti měsících mrazivého počasí s nízkými temnými mraky je tu konečně jaro s vymetenou oblohou a prosluněnou vodou. Taková prudká změna nemůže dělat rybám dobře.

První pravidlo lovce seatrouts zní "Buďte mobilní!". Není-li na nějakém spotu do hodiny či dvou záběr, přesuňte se. Přesunujeme se jak vzteklí. Okolo Odensefjordu a poloostrova Fynhoved najezdíme denně desítky kilometrů.
Také pomocí kajaku se zkouším intenzivně přemisťovat. Tam kde se po břehu jednotlivá místa od sebe nachází i několik kilometrů, je to přes záliv kousek (a zvlášť, když fouká z té správné strany :-)

"Hele, ty si bereš kajak? Na co?"

Rybáře v kajacích jsme potkali několikrát. Někdy to byly kajakfishingové speciály, někdy obyčejné sit-in turisťáky s jedním prutem položeným před rybářem. Pro Dány je kajak podobně přirozený, jako pro nás kolo. Odpoledne po práci se jen tak zapádlovat vydávaly na přístavní kanál desítky lidí.

Před odjezdem mi bylo několika kolegy použití kajaku rozmlouváno. Ryby se vyskytují výhradně v dosahu břehu a kajak prý neustále díky větru, přílivu a vlnám driftuje. Sice jsem s kajakem při naší návštěvě Dánska nebyl úspěšnější než kamarádi na břehu, ale nemyslím, že by kajak byl nějakým hendikepem, špíš naopak. S kajakem se mohu přemisťovat svižněji než pěšky, mohu využívat úložné prostory a vypravit se tedy s mnohem větším počtem vybavení (mušák, vlačák se sbirem, lehký jigový prut atd.). Když funí ze správného směru, mohu využívat driftu podél pobřeží a prochytávat velkou oblast. Několikrát jsem s kajakem třeba přejel zlomové hrany podvodního příkopu, vystoupil do mělké vody na druhé straně, přivázal si kajak k opasku a chytal ve stejné vodě jako ostatní, pouze otočen k větru zády a tedy s mnohem větším teplotním komfortem. Kdybych měl težší kotvu, než kterou jsem s sebou bral, ani bych vystupovat nemusel. Kajak je prostě fajn a rozšiřuje obrovsky rybářské možnosti. Pokud se někdo bojí vzít kajak do hlubokých a často rozbouřených vod Norska, v mělkém Dánském moři se budete cítit bezpečně.

Zajímavé věci byly na kajaku vidět na echolotu. V hloubkách nad sedm metrů se začínají hromadněji zobrazovat ryby. Celkem velká hejna ne zcela drobných ryb se pohybují zhruba metr nade dnem a já se pokusům o jejich lov věnuji dva večery. Vítr se večer vždy uklidní, kajak jen velmi pomalu driftuje hnán mírným přílivem. Pročesávám vodu nejrůznějšími druhy nástrah. Gumy a streamery různých velikostí, plandavky a malé pilkiny, nymfy a napodobeniny hmyzu spouštěné pomocí dropshotu... všechno je ignorováno. Nakonec navazuji páternosterovou montáž a na háčky jdou kousky masa z krevet a červy. Ale ani to ryby k záběru nepřiměje. Další záhada výletu. Co je to za ryby a proč žádná z těch hejn nezabrala?

"To moře je prázdný jak Jordán po protržení hráze.
Je čas na plán Bé! Tam pudou!"

Jedeme se poradit do krámku v Odense. Obsluha souhlasí s tristní situací, sami byli v pondělí lovit a neuspěli. Nejsou si jistí, jestli v řece bude situace lepší, ale zcela to nevylučují. Přikupujeme tedy říční povolenku a radíme se s obsluhou o nejlepších místech. Vybaveni okřížkovanou mapou odjíždíme k Odense Å.

Začíná to dobře, na druhý nához ryba. Bohužel tím to končí. U řeky je krásně, ale ani tady se nám během následujících šesti hodin nedaří.

"Hele to je vostuda. Zejtra zkusíme soukromák. Tam už snad konečně pudou!"

Je čas přiznat porážku, neumíme tu ryby najít a chytit. Musíme sáhnout po plánu Cé. Máme k dispozici několik katalogů a letáků na takzvané Trout lakes - Put & Takes neboli česky pstruhodromy chyť a sežer. Jako první vybíráme jezera u městečka Aarup. Prostředí vypadá super, hladina je částečně krytá ledem. Bohužel obsluha není schopná komunikace v žádném světovém jazyce a nejspíš ani Dánsky. Několik marných pokusů o platbu kartou nás přesvědčuje, že tady to nebude to pravé. Pán je buď sjetej nebo má Alzhaimera, že by se o něj mohl opřít. Raději přejíždíme jinam. Naštěstí nás vede navigace, bez ní bychom v množství místních jezer ta správná hledali jen stěží. S majitelem druhého revíru se domlouváme telefonem. Povolenky za pár (no, spíš víc) mincí vyplivne automat, dohlížejí na nás kamery. Zase zafunguje kouzlo druhého náhozu. Slušný duhák nás přesvědčuje, že tady to už konečně půjde. Ale zase jsme smolní. Během několika hodin se mi na pstruhovém jezeře povede chytit jen tři štičky, Honzovi se tradičně jedna ryba setřepe, jen Martin slaví občasné úspěchy při spouštění twistříka přes ledovou hranu. Když led roztaje, má i on po záběrech. Odpoledne přijíždí majitel a s ním náklaďák násady. Vidíme tedy, jak do vody putují kousky okolo půl metru a vidět jsou i některé o hodně větší. Sjíždí se také další rybáři, ale my pro tento den balíme.

Další den využíváme pozvání majitele zopakovat návštěvu a vyčerpat nějaké hodiny lovu darované gratis. Konečně rybařina vypadá tak, jak se nám o ní už několik měsíců zdá. Každý si rychle chytíme svou normu pstruhů a ještě chvíli chytáme pro potěšení a ryby pouštíme. Bohužel žádný z těch opravdových velikánů se na břeh nepodíval, i když odhadujeme, že dvě hodně velké ryby jsme na prutech chvilku měli.

Zbytek posledního chytacího dne výpravy chceme ještě strávit posledními pokusy o mořáka. Znovu navštívíme flek zmíněný v desítkách bedekrů jako jeden z nej, ale opět si jen užíváme krásného jarního počasí a mořské koupele. Moře evidentně ožívá, v chaluhách už jsou vidět občasná hejna rybiček, krevetky a nějaké další vodní blechy. Mořáci jsou však kdoví kde. Martin nasbíral tašku mušlí a jdem si užít poslední západ slunce na terásce u grilu.

Jestli plánujete rybářskou výpravu do Dánska, nic od toho raději neočekávejte - jen tak se vám může stát, že můžete být příjemně překvapeni. Tady nachytá jen ten, kdo umí, ví kde a ještě má navrch kupu štěstí. Nicméně, pokud se tam chcete vypravit, snad vám přijde vhod několik odkazů...

Odkazy

Rybaření

Počasí

Ubytování

Pronájem rekreačních chat Touristonline.dk - doporučuju!
Pronájem rekreačních chat Casamundo.cz
Pronájem rekreačních chat Novasol.cz
Fynshovedcamping.dk - nedoporučuju, v porovnání s domky dražší a mnohem menší :-(

Líbí se vám článek? Nestyďte se kliknout :-) Dík

A nebo rovnou sdílejte:

Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek

Jak jsme (ne) chytali v Dánsku mořské pstruhy

Odkazy

Rybaření

Počasí

Ubytování

Rubriky

Moje další weby

Moje oblíbené odkazy:

Reklama