Ryby, sex, rock'n'roll a jiné drogy: Maschův deníček

10.6.2010 / karas / Roudnice

10.6.2010 / Roudnice

Moje první muškaření

Muškaření jsem dlouho uctivě z povzdálí sledoval. Tedy jen jako téma v časopisech a na internetu, v mém okolí nikdo aktivně nemuškaří, takže nebylo koho obhlížet. Až jsem v bazaru na netu objevil za rozumný peníz muškařský proutek a pak i naviják se šňůrou. Mušky jsem nějaké už před časem dostal k nějakému nákupu, takže jsem konečně mohl jít prakticky vyzkoušet tuhle královskou rybářskou disciplínu.

Samozřejmě kam jinam, než na Roudnici. Písník za benzinkou má holé břehy a nehrozí masivní trhání, ve vodě jsou duháci, okouni a často také na hladině sbírají kapři. Cílem ale nebylo ulovit rybu, ale ošahat si tuhle techniku a pokusit se alespoň v základu dokázat předložit nástrahu do zamýšleného místa.

Muškařina není pro mně jen nová a neznámá technika, ale znamená také spoustu tajuplných termínů a neznámých cizích výrazů, v kterých se jen mlhavě pohybuji - 5/6 AFTMA prut Shakespeare, naviják Abu Garcia s jakousi prastarou intermediální šňůrou ukončenou ujímaným očkem jsem dovybavil dvanáctkovým návazcem zakončeným pro začátek černým goldheadem. Muškaři prominou, jsem méně než muškařské embrio...

Je pět odpoledne, slunko pálí a bílá ryba se spolu s kapry vyvaluje na hladině a sbírá bílé chmýří topolu. Asi bych měl dát také nějakou bílou mušku, ale mám jen jednu a určitě prvních x pokusů o nához skončí ztrátou mouchy, chci si ji tedy schovat na chvíli, kdy to budu alespoň v náznaku lépe ovládat. Ryby jsou přímo pod nohama, nebude potřeba tedy nahazovat nijak daleko.

Perlín neboli červenopeřice, první muškařský úlovek Karas v pěkné velikosti, raketa pod ním má 40cm. A další červenka.

Ať už to bylo štěstím začátečníka nebo přerybněností Roudnického revíru, hned na druhé švihnutí šňůrou na vodu se na umělou mušku pověsil perlín. A hned pár okamžiků potom i pěkný karas. Poprvé zdolávám ryby bez pomoci navijáku a je to děs. Šlapu si po vymotané šňůře, motám ji do bodláků na břehu, zkrátka komedie :-)
Také při sledování mého nahazování by se leckdo bavil - co nezvládám technikou, snažím se dohnat hrubou silou. Švihám celým tělem a pot ze mně jenom leje. Udržet šňůru ve vzduchu je neuvěřitelná dřina. Každou chvilku si musím sednout a vydýchat se. Zápěstím, zápěstím to v těch filmech všichni dělali, nedři se! snažím se přesvědčit sám sebe.

Snad nejsem až takové kopyto, protože se mi daří se s jiným druhem zdolávání celkem rychle sžít a tak mi další úlovky už nedělají takové problémy - pár okounů, duhák a kapří miminko, menší než předchozí karas. Také přišli dva větší kapři, ale oba dva tenoučkou dvanáctku návazce bez problémů trhají.

Pstruh americký duhový na goldheada. Ups, s fungl novým foťákem se teprve učím, předchozí zůstal někde u vody :-( Kapřík na umělou patentku.

Postupně v trávě za svými zády přicházím o deset much a říkám si, že je třeba si něco nechat také na zítra. Čas s novou hračkou utíkal neuvěřitelně rychle. S nadcházejícím večerem se ochlazuje, dám si večeři, přioblíknu se a nachystám se na noční vláčku a pokus o candáty.

Tak bohužel, candáti se nekonají. Ačkoli byla při noční přívlači tma jak v pytli, všechny tři záběry byly od štik a ty mi twistery a kopýtka bez lanek nemilosrdně odkusují. Také se několikrát motám do vyvážek kaprařů. Jediným úlovkem je tedy ještě před setměním za ocásek vytažené jeseteří děcko. Půjdu spát, abych nabral síly na zítřejší pokračování v zápolení s muškařinou.

Ráno je jako malované. Za benzínkou se rozeběhlo tření kaprů. Je to příšerný rachot, hotové orgie. Okolo je i množství jiných ryb, které se proplétají mezi kapřími těly a cpou se jikrami. Zkouším blešivce a za chvilku mám v podběráku plotici a hned po ní okounka. Třetí rybou je kapr. Po včerejší zkušenosti s dvanáctkou jsem udělal návazec z osmnáctky fluorocarbonu a tentokrát to rybu udrží. Také je lepší, že jsem vyměnil raketu za normální podběrák. Můj první dospělý kapr na mušák má přes půl metru! Nechce se mi ale chytat dál ryby ve tření a hodlám se přesunout na velkou pískovnu. Od večera mám na vlačáku ještě navázané velké kopyto, zkusím ho před odchodem protáhnout podél břehu, jestli okolo plotic, sbírajících kapří jikry nebude brousit nějaký dravec. Nahodím a rána do prutu jako z děla - za chvíli je na břehu kapr. Obrovskou gumovou rybku má celou narvanou do huby, zřejmě to ale nebyl hlad, ale třecí agresivita. Je tedy čas přesunout se na velkou.

Při večerní vláčce omylem podseknuté jeseterče. Půlmetrový kapr na blešivce. Agresivní kapr na třípalcový Relax. Tření je v plném proudu.

O několik desítek metrů dál, na vedlejší vodě, je klid. Kapři stojí také na dohled ze břehu těsně pod hladinou, ale sexuální šílenství se tu nekoná. Tady to bude pro muškaření mnohem náročnější. Za zády budu mít stromy a keře, také házet bude třeba mnohem dál. Hned první náhozy mne utvrzují, že to bude pro nováčka extrémně těžké a nákladné. Ještě se mi nepodařilo dostat nástrahu do vody a už jsem přišel ve větvích o tři mušky. Naštěstí je rybám celkem jedno, co je jim předkládáno, stačí to dostat do jejich blízkosti. Záběry jsem měl na goldheady, blešivce, patentky, jepice a další, mně neznámé, druhy much, dokonce i na fantasmagorické fialovožluté cosi. Zbývá mi už jen posledních pár nástrah a patnáct metrů přede mnou se vyvaluje několik kaprů. Patnáct metrů je pro muškařského nováčka neuvěřitelná dálka. Nakonec se mi povede jakžtakž poslat mouchu k hejnu. K nejbližší rybě to má asi dva metry. Bílá moucha se pohupuje na hladině. Modlím se, snad se jí podaří zaujmout některou rybu dřív, než ji pomalu potápějící se šňůra stáhne pod vodu. Najednou se z hloubky pod mouchou vynoří torpédo a s mlasknutím vsrkne bílý chomáč. Zasekávám a hlavou už mi rotují poučky - to je amur, má skoro metr, nechá se přitáhnout až ke břehu, ale tam začne rodeo, budeš muset hochu do vody. Bohužel prut je obtížen takovou rybou jen pár vteřin. Amur, ač daleko od břehu, se najednou máchnutím ocasu odráží a opouští rodný živel. Podobně skáčí štiky nebo v moři marlini a tomuhle amurovi skok také přinesl svobodu. Musím si na chvilku sednout a rozdýchat to.

Dál už jsem nechytil nic. Zcela chladný k mojí mouše zůstal veliký bolen, který důstojně proplul okolo. Stejně tak se nepodařilo péřovou imitací zmást slušného tlouště, který si jí přijel prohlédnout. Kapři se s nastupujícím pařákem stáhli do chladivých hloubek a i já jsem se rozhodl vyklidit pole.

Muškařina to samozřejmě byla jen velmi vzdáleně. Nechytal jsem na řece lososovité ryby, nemám páru o tom, jakou mouchu správně vybrat, mám kardinální problémy s náhozem. Ale snad jsem udělal první krůček k tomu, abych jednou také zabrodil do rychlé říčky a vytáhnul puntikatého krasavce, tak jako správní muškaři.

(14.6.2010)



Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek