Ryby, sex, rock'n'roll a jiné drogy: Maschův deníček

6.11.2010 / Roudnice

6.11.2010 / Roudnice

Rybářské závody Daiwa Cormoran Roudnice Cup

V sobotu 6. listopadu 2010 proběhly na mém oblíbeném písáku v Roudnici závody v přívlači, které díky svým hlavním sponzorům dostaly jméno Daiwa Cormoran Roudnice Cup a kterých jsem se velmi rád zůčastnil. Soutěživé setkání jsem si rozhodně užil, dokonce i rybku jsem chytil. Jaké to tedy bylo?

S několika "nejskalnějšími" fanoušky Roudnického písníku jsme se na místě závodů objevili už v pátek na večer. Zprávy od Ondřeje Bárty, správce revíru, nebyly příliš optimistické - ryby na vláčku během dne nijak extra nereagovaly. Přesto však aktivita drobných okounků byla na hladině patrná a tak jsem vytáhl proutek a trénoval drop shot sestavu s miniaturním smáčkem. Žádný zázrak se nekonal, s bídou jsem vytáhl jednoho jako dlaň velkého okouna a jednou se mi do bročku zátěže zakousl dravý perlín.

Následoval velice pamětihodný večírek v nově dokončené Roudnické klubovně, zaměřený hlavně na koštuňk slivovice a jiných tekutin, nezbytné historky rybářské latiny a zkoumání krabiček s nástrahami přátel, respektive zítřejších soupeřů. Pro vyvětrání hlav jsme se rozhodli jít do tmy doprovodit Otu Kouta, jednoho z pořadatelů závodů, a pomoci mu při vyznačení částí závodních sektorů. Na procházku kolem vody si někteří z nás vzali pruty, jiní zase slivku a obě skupiny svoje náčiní hojně využívaly. Nakonec jedinou chycenou rybou byl Otou podseknutý kapr a Štěpánovi se povedlo si ulovit velice slušnou opičku, takovýho kočkodana jsem snad ještě v životě neviděl :-)

Mr.Stickův kapr Trénování předpažek Štěpán děkuje sponzorům

V sobotu ráno, nejméně hodinu a půl před započetím závodů se v pergole začali objevovat první účastníci. Celkem startovalo 52 závodníků. S doprovodem, diváky, pořadateli a rozhodčími se nás u vody sešla určitě víc než stovka. Akce nebyla jen o závodění, spousta lidí se navzájem znala, velmi početná byla skupina uživatelů rybářského serveru Mrk.cz. Protože to pro spoustu z nás měla být první závodní zkušenost, rozhodli jsme se za své začátečnictví nestydět a David Kvasnička pro nás udělal poznávací Zetka.

Padesátka závodníků je pro tenhle revír tak akorát Silný vítr a hrozivá obloha nás provázely celý závod Dejvovy Zetka sklidily zaslouženou pozornost

Začátek závodů byl lehounce chaotický. Začalo se o několik minut později a startovní klakson v silném větru nebylo vůbec slyšet ani na mém místě přímo pod pergolou, natož na druhém břehu. Během několika minut měl rybář vedle mne první rybu závodu. Bohužel to byl nebodovaný perlínek, ale závodník musel velmi dlouho čekat na rozhodčího, aby mu to oficiálně potvrdil. Možná by příště neškodilo udělat na začátku nějaký uvítací proslov se shrnutím pravidel a rozmístit rozhodčí hned od začátku v určitých rozestupech.

Velmi mi vyhovovalo zorganizování závodů tak, že celý revír byl rozdělen pouze na dva sektory - dvě poloviny. V rámci sektoru se pak lovící mohli volně pohybovat a nebyli tak odkázáni pouze na několikametrový výsek břehu, jak tomu bývá na obvyklých soutěžích. Já jsem si vylosoval na první poločas druhý, západní sektor. Na začátek jsem si vybral místo kousek od pontonu. Je to část břehu, kde je na dně asi nejvíce potopených větví, které by mohly skrývat okouny. Závody, které zde na Roudnici proběhly asi před měsícem, byly právě hlavně o okounech. Takže jsem připravil jemný prut s mojí oblíbenou drop shot montáží a nejmenšími smáčky a pokoušel se o pruhatce. Asi po dvaceti minutách jsem dostal záběr, ale okamžitě mi to ryba odkousla. Hned jsem vzal druhý prut s lankem a většími nástrahami, ale k opakovanému záběru se mi ji už přesvědčit nepodařilo.

Chytání u maringotky, místo v relativním závětří Že to nevypadá jako na závodech? Hlavně když je pohoda :-) Pokus o ovlivnění hlavního rozhodčího ;-)

Po dalších dvaceti minutách jsem se přemístil na hráz k maringotce, ale ani tam jsem nedokázal udělat záběr. Foukal opravdu velmi silný vítr, který sice pomáhal nám na návětrné straně posílat nástrahy dost daleko, ale bylo to houby platné. Voda na Roudnici je už od léta velmi kalná a v tomhle já moc neumím chytat.

Pauza na obídek Exorimu patří za catering velký dík Malá ryba, taky ryba

Po pauze, vyplněné zejména konzumací nepřekonatelného Exoriho masíčka a společenskou konverzací, jsme zamířili do opačných sektorů. Na východním břehu se proti větru, který snad ještě zesílil, nedalo vůbec nahazovat a tak jsem šel rovnou na své oblíbené místo u velké potopené větve na severním břehu. Úplně jsem rezignoval na lehkou okounovou vláčku a pokoušel se o štiku. Střídal jsem nástrahy i způsob vedení, ale marně. Že tu ale ryby jsou a jen se to musí umět, mi dokázal za chvilku Scanix. Ten přišel ke mně a dvěma hody mi vytáhl šedesátkovou štiku přímo z pod nohou. Necelou čtvrthodinku před koncem se štěstí unavilo a i já dostal záběr a na třípalcové kopyto vytáhl okounka. Se ziskem 235 milimetrů to nakonec stačilo na úžasné dvacáté třetí místo :-)

Největší ryba a celkový vítěz závodu Ondřej Dušek alias Perch2 DeProfundisovi bolen utekl Dvorák bolena na břeh dostal

Ačkoli je Roudnický revír skvěle zarybněn jak početně, jak i velmi zajímavou velikostí ryb, bylo o tomhle víkendu velmi těžké přimět ryby k záběrům. Přesná polovina účastníků byla bez ryby. Bylo však vidět, že kdo umí, ten umí a závodníci na špičce měli na kontě i více než pět kousků. Celkem se chytilo přes sto ryb, přičemž nějvětší, štika, měla 95cm.
Velkým překvapením byly záběry bolenů, pokud vím, dosud se tu bolena ulovit nepodařilo. DeProfundisovi bolen skoro metrový pod nohama spadl, Dvorákovi se bolena přes sedmdesát podařilo dostat až do podběráku.

Zetkaři z Mrku čekají, než se spočítají výsledky Ejhle, chybka... Tomáš Kopřiva - Piskořík obsadil třetí příčku a stal se televizní hvězdou

Hlavní sponzoři akce, Daiwa-Cormoran a časopis Rybolov, věnovali jako ceny skutečně zajímavé věci. Třeba navijáky Daiwa Luvias s cenou přes deset tisíc. Zvláštní bylo, že se hodnotila zajímavou cenou jak největší ryba v kategorií mužů, tak největší ryba celkově. Štastný rybář tak získal hned dvě ceny najednou. Podle mne by bylo lepší ohodnotit příště třeba lovce s nějvětším počtem ryb.
Vyhlášení výsledků proběhlo, tak jako celé klání, v uvolněném duchu a tak nijak moc nevadil malý renonc při sčítání, který se podařilo na místě vyřešit.
Závody okem kamery sledovala také internetová televize Vydry.cz - Holky na rybách. Odkaz na videoreportáž je o kousek níž.

P.S. Po bitvě je každý generálem. Jen co za posledními závodníky zaskřípal pod odjíždějícími koly štěrk a pomohli jsme Otovi s úklidem klubovny, vyrazili jsme se Scanixem ještě na chvíli s pruty k vodě. Netrvalo to ani deset minut a oba jsme si povodili štiku okolo osmdesáti centimetrů...

Fotografie: Ondřej Bárta, Roman Pelůch, Jakub Tesař, David Kvasnička a já

(24.11.2010)



Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek