Kayakfishing Species Hunt 2014

Autor: Michal Mrskoč, 25.1.2015

Na začátku roku 2014 vyhlásil Honza Liska z Kayakfishing.cz celoroční soutěž Kayakfishing species hunt 2014 o největší počet ulovených druhů ryb z kajaku. První cena byla parádní pádlo od firmy Panenka a já jsem se rozhodl tu soutěž vyhrát. Účast v soutěži ovlivnila naprosto zásadním způsobem celý můj rybářský rok. Lovy jsem najednou musel docela pečlivě plánovat, za rybami jsem najezdil mnohem více kilometrů než jindy a hlavně jsem se místo své milované přívlači dravých ryb musel hromadu času věnovat i rybám, které mne jindy nechávají zcela chladným. (Ve skutečnosti ale ani přívlač nezahálela a dokonce mám letos nachytáno na přívlač největší počet kaprů :-)

Nejeden zlý jazyk se ozval, že kdybych se na soutěž vykašlal, tak jsem si mohl koupit Panenku za ušetřený benzín. A možná je to pravda. Ale co už má tříbit rybářovu trpělivost jiného, než opakované neúspěchy? A že jsem si jich za celý rok užil...

Tři víkendy neboli šest dlouhých dní jsem marně líčil mirabelky na amura, abych nakonec jednoho menšího chytil při přívlači. Čtyři noci jsem strávil zaparkovaný s kajakem v rákosí, se žížalou nastraženou na úhoře, abych ho o měsíc později vytáhl dopoledne při lovu podouství. Některé ryby, které jsem jindy obvykle potkával, jsem v soutěžním roce ani nezahlédl. Třeba hlaváče dunajského nebo střevle, o kterých ale vím, že jich na jistém místě jsou mraky. Při cílených návštěvách se prostě vypařily.

Velké zklamání jsem si vytrpěl při pokusech chytit tolstolobika na špenátové mraky. Tolstolobici se na jednom místě vyskytují ve velkých hejnech více než dvacetikilových kusů. Po hodinách dlouhé nudy se špenátem jsem na chvíli sbalil těžké cajky a zkusil prohodit břeh lehkým prutem s menším woblerem. Už po chvíli jsem na druhé straně udice pocítil hovadský tah a dalších dvacet minut mne podseknutý tolstolobik tahal po jezeře. Bohužel háček si při jedné otočce vyklepal. Na další pokus o cílený lov tolstojů už jsem motivaci nesesbíral.
Stejně marná byla stopadesátikilometrová cesta do Jičína za jesetery na rybník Holín. Obrovského jesetera jsem tam dvakrát z kajaku zapřaženého měl, ale ani jednu z určitě metrových ryb se mi zdolat nepodařilo.

Několikrát mi při soutěži selhala technika, vybily se baterky ve foťáku a ulovenou rybu se mi nepodařilo pro soutěž zvěčnit. Takhle jsem pro soutěž ztratil ježdíka a rybku, ze které jsem až později vydedukoval, že šlo o jelce proudníka. Stejně tak z fotky jesena byl jen rozmazaný flek, naštěstí jsem ji pak získal díky HonzoviV.

Na druhou stranu jsem měl několikrát obrovskou kliku. Například úplně poprvé v životě jsem ulovil síha. Nebo když jsem v říjnu objevil v čurbesu pracovního stolu už oplakanou paměťovou kartu s ostroretkou z květnového muškaření.

Ale byly i pozitivní okamžiky. Například úplně poprvé v životě jsem ulovil síha. Nebo velká legrace byl sotva tříminutový lov slunečnice pestré, která se vyskytuje jen na místech, kde oficiálně kajaky povoleny nejsou. Spustit kajak na vodu, na červíka vydrápnout na první nához slunečnici, kterou naštěstí v křišťálové vodě pár decimetrů od břehu ani kajak, ani moje nalodění nevyplašili, rychlá fotka a šup s kajakem z vody a pryč. Pikantní je, že jsem pro tuhle tříminutovku jel stotřicet kilometrů a pak zpět...

Takže bláznivý rok lovu nějvětšího počtu druhů je za mnou. Bohužel se mi nepodařilo o jediný kus dosáhnout na počet třiceti druhů, jak jsem si na začátku předsevzal. A jestli jsem vyhrál? No, vyhlášení ještě neproběhlo, ale zatím se zdá, že žádné další fotky do soutěže kromě mne nikdo jiný nepřihlásil. Škoda, těšil jsem se na vzájemné hecování a motivaci. Dokonce ani Jakub Kabát, který mne na podzimním srazu znejistil svým prohlášením o své nachytané pětadvacítce, nakonec žádné fotky do soutěže nepřihlásil...

P.S. No, úplně upřímně, u toho karase obecného si nejsem jistý, jestli to také nebude stříbrňák. Jel jsem pro něj do jedné zapomenuté labské tůně, kde se kamarád dušoval, že obecňáci ještě jsou. Byl mnohem zlatější, ale prý se dá obecňák poznat s určitostí jen podle počtu žaberních tyčinek a barvy břišní výstelky, tak nevim...

Takže tak. Soutěžní rok je bohudíky za mnou a těším se na sezónu 2015, která snad už konečně bude o pořádných dravcích, třeba sumcích. Dáme soutěž o nějvětšího z kajaku?

comments powered by Disqus



• Titulní strana

Rubriky

• Na rybách a o rybách
• Recenze
• Rybolov v Norsku
• Jak vyrobit třeba...
• Fotky ryb
• Ostatní témata
• Diskuze a kontakt

Moje další weby

• Maschova sbírka Rapala Shad Rap
• Maschův šermířský komix
• Entropie - tvorba www
• Můj profil na Facebooku
• Můj videokanál na YouTube
• Můj profil na Google +

Moje oblíbené odkazy:

• Kayakfishing.cz
• MRK.cz (Stále na rybách)
• Chytej.cz
• Letenky od Letuška.cz
• Eshop Narybolov.cz