Zahájení vláčecí sezóny na kajaku

Šestnáctý červen je pro mnoho rybářů magickým datem. Toho dne končí hájení dravých ryb a začíná sezóna jejich lovu. Mnozí vnímají tento den jako jistý rybářský svátek a neváhají jeho jméno psát i vyslovovat s velkým písmenem - Zahájení :-)
Na Orlíku zároveň tímto datem začíná platit povolení non-stop lovu a tak jsme si vybrali pro naše zahájení právě tuto vodu.

Noční projížďka

A také proto jsme na místo dorazili už ve středu večer. Honza, který měl na kajaku sedět poprvé, se nejprve rozpádloval, potom jsem nainstaloval na kajak echolot a jel propátrat místa, na kterých bychom mohli v noci pokoušet candáty. Při setmění jsme dochystali pruty a všechny ostatní věci a čekali na druhého Honzu s dalšími kajaky, který měl dorazit těsně před půlnocí.
Čekání jsme si krátili pozorováním právě probíhajícího zatmění měsíce na obloze a celkem flegmatické více než metrové užovky na zemi. Honza nejenže přesně dorazil, ale také nás ve tmě dokázal rychle najít. Nočním tichem se chvilku neslo rachocení k vodě snášených kajaků, ale už zhruba půl hodiny po půlnoci jsme si zapsali do papírů docházku a začali brázdit hladinu.
Chytání na kajaku je i ve dne celkem osamělá záležitost a v noci je to ještě dokonalejší. Měsíční světlo se rozbíjí o mírně zčeřenou hladinu, všude je hluboké ticho, přerušené jen tu a tam šplouchnutím. Je to ryba nebo pádlo někde ve tmě utopeného kolegy? To je jedno, atmosféra je úžasná a vůbec nevadí, že ryby neberou...
Únava je ale po nějaké době znatelná a neradi bychom udělali nějakou chybu odměněnou koupelí. Postupně jeden po druhém končíme, přirážíme ke břehu a zalézáme do spacáků.

Kayakfishing

Ráno je neméně skvělé. Den se teprve rodí a počasí nám slibuje malované. Voda je křišťálově čistá s obrovskou viditelností. Okolo sebe vidíme proplouvat velká hejna menších kapříků a velkých cejnů. Ryby sbírají z hladiny a trochu lituju, že nemám mušák. Ale jsme tu přeci kvůli dravcům. Rozjíždíme se kolem skal padajících příkře do hloubky a zkoušíme vertikální přívlač. Na smáčky se klukům občas pověsí candátek, častěji okounek a jen jediný byl větší.
Vzal jsem si s sebou i jeden pidi proutek, který používám v zimě při chytání na ledových dírkách. Pro smáčkování z kajaku se mi zdá ideální. Bohužel se nedokážu trefit do větších ryb. Jak dlaň vecí okounci atakují skoro stejně veké nástrahy a žádná větší ryba mi proutek nechce pomoci pořádně otestovat.

Když na nás přijde potřeba a je třeba vystoupit na chvilku z kajaku, zkoušíme také chvíli vláčku ze břehu. Za různými nástrahami se přijelo podívat docela dost různých zvědavých dravců, ale snad kvůli extrémně čisté vodě se záběru nedočkáme.

Dlouhý přejezd

Honza, náčelník prodejny Kayakfishing.cz, který všechny tři kajaky na dnešek poskytnul, má pro nás překvapení. Celkem nedaleko odtud má dnes probíhat natáčení dalšího dílu pořadu Jak na ryby s Rudou Hrušínským. A Honza domluvil s tvůrci pořadu malé představení lovu z kajaku. Čeká nás tedy nejprve přejezd na Otavskou větev Orlické přehrady. Odhadujeme to na nějakých sedm kilometrů.
Během přejezdu jsou výrazně znát rozdíly mezi jednotlivými kajaky. První Honza, pádlováním vlastně dodnes nepostižený, je na kajaku Daytripper daleko před námi. Hladký kýl a nížší těžiště mu dávají velkou rychlost i při vynaložení malé námahy. Já jedu na svém oblíbeném Jackson Kayak Cossa. Musím se do toho hodně opřít, abych mu stačil. Trojici uzavírá druhý Honza na kajaku FeelFree Moken 12 Angler. Loď je to široká a velmi stabilní, plná vychytávek, zkrátka specializovaná pro rybáře. A daní je nízká rychlost. Honza je ale zkušený a trénovaný pádler, já bych byl na jeho místě v polovině cesty nepoužitelný.
Během přejezdu za sebou vláčíme woblery a pokoušíme se o hlubinnou přívlač. Znovu žasneme nad deseticentimetrovými okounky, kteří si vyšlápli na stejně velké nástrahy.

Cesta k rybářskému středisku ve Štědroníně nám trvala zhruba hodinu. Zajímavé bylo, jak extrémně se lišila kvalita vody v Otavském ramenu. Zatímco ve Vltavě byla voda jak ze studánky, tady je to bez nadsázky špenátová polévka s nulovou viditelností.

Natáčení

Ve Štědroníně se natáčení točí okolo okounů. Tým celebrit a profíků je na tom ale stejně jako my. Osprey hlásí od rána jediného lepšího okouna. Domlouváme se co a jak, ale přerušuje nás pořádná bouřka. Využíváme zázemí Rybářského střediska Rady ČRS, kde čekáme, než buřina přejde. Můžeme tu nahlédnout do zákulisí natáčení. Mně osobně překvapuje úplná absence maskéra nebo vizážisty. Ti chlapi prostě takhle úžasně vypadaj ve skutečnosti jako na skle obrazovky. :-) Já po úprku z deště připomínám zmoklou slepici a doufám, že nebudu v záběru.
Před samotným natáčením ještě musíme upravit kajaky. Všechna loga a reklamy musí být zakryté, stejnou kontrolou projdou čepice a oblečení. Vstup je kratičký, sjetý na dva nebo tři pokusy a hotovo. Část televizáků rychle naskáče do motorového člunu a jede cosi dotáčet na druhý břeh.

My ještě zůstáváme v objektu Rady ČRS a je nám jako "kamarádům kamarádů" dovoleno chvíli vláčet u mola, v místech, kde je to normálně zapovězeno. Mimo kameru se Pavlu Tomimu daří vytáhnout dalšího lepšího okouna a jednoho bolena. Mě hrozně školí ryby schované v hromadě kamenů u břehu. Každou chvíli je tam závar a mám několik záběrů, ale ryba vždy spadne. Jedou mám na prutu několik vřeřin bolena na hřbet, dvakrát vidím tlamu velkého okouna, jak vytřepává moji nástrahu. Postupně to místo prohazují všichni včetně Rudy, ale už bez kontaktu. Po chvíli se tam vracím a vydoluji alespoň malého candátka.

Moje video

Fotek z celého úžasného dne jsem udělal hodně málo (většinu těch, které tu jsou, zmáčkl Osprey). Po tom, co jsem loni utopil dva foťáky, už mi zbyla jen kamerka. Pasoval jsem ji do role foťáku a teď se snažím utopit jí. Tahám ji většinou všude s sebou, tu potvoru třikrát těžší než foťák, ale buď není co fotit, nebo se mi ji nechce vytahovat z futrálu, případně zapomenu, že ji mám. A fotky z ní nejsou nijak úžasné, přeci jen je to zařízení určené primárně k něčemu jinému. A uvědomil jsem si, že jsem s ní už hrozně dlouho nenatáčel a rozhodl se, že budu snímat tenhle vejlet. Dopadlo to stejně jak s focením. Jednak nebylo moc co točit, druhak jsem byl línej ji vytahovat a... a jsem mizernej kameraman. Posuďte sami, tady je krátké video...

Video z kajakozahájení na Youtube

P.S. Dvanáctý díl "Jak na ryby", kde se snad možná kajaky mihnou, budou vysílat v sobotu 2.7. od 13:00 na ČT1. Sledovat to můžete i na internetu, buď on-line na iVysílání nebo později v archívu, třeba na Chytej.cz.

P.P.S. Tak jsme v tý tydlivizi nakonec nebyli...

Fotografie: Míra Osprey Horáček a já

(30.6.2011)

Líbí se vám článek? Nestyďte se kliknout :-) Dík

Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek