Ryby, sex, rock'n'roll a jiné drogy: Maschův deníček
17.8.2009 / Averøya, Norsko
Dnes od rána prší. Přesto už v šest ráno s Karlem vyrážíme na skálu, ale moc nám to tam nejde, samá droboť. Po snídani jedou ostatní autem do městečka pro benzín do člunu a nějaké drobnosti. Já zakládám sušící sekci a obkládám přímotop mokrotinou. Na oběd připravuji dvě pečené makrely s brkaší a má to velký úspěch. Po obědě si dáváme spací pauzičku a čekáme na konec deště. Ten naoko přestává okolo jedné, ale propuká znovu, jakmile odrazíme s člunem od břehu. Nedbáme toho a míříme do vnitřního zálivu, kde jsme včera po ránu byli s makrelami skoro průmyslově úspěšní. Bohužel se to neopakuje. Jezdíme po zálivu křížem krážem, jakmile echolot zahlásí ryby tak zastavujeme a pilkery i gumy jdou hned do vody, ale ryby neberou. Máme jen dvě makrelky. Honzova pletenka je dvou dnech ve slané vodě tak zpuchřelá, že jen při náhozu ztrácí hlubokopotápivého woblera pro trolling. Šňura se trhá na kusy jen tahem ruky. Rozhodujeme se pro návrat.
U chaty si s Honzou přezbrojujeme z pilkerových prutů na vláčecí a jdeme na skálu. Kromě mého půlmetrového polacka a Honzova šedesátkového dorše ale jen trháme jednu gumu za druhou. Při kuchání pak zkoušíme nový trik na stahování kůže kleštěmi a funguje to. K večeři je uzené s bramborovými knedly a jako dezert topinka.
Slunce (pokud zrovna přes déšť je vidět) zapadá okolo půl jedenácté a vychází jen o malý kousek od místa západu před čtvrtou ráno. Zkoušíme vyfotit místa západu a ráno místa východu, aby bylo vidět, jak jsou blízko sebe. Podle předpovědi počasí by po dnešním komplet propršeném dni mělo být zítra prudké zlepšení . No uvidíme.
« Předchozí den Další den »Honza si taky každý den klapal do svýho chytrýho tydlifonu deníček. Třeba vás zaujme, jak stejné věci viděly jeho oči. Neupravovanou kopii předkládám:
Nevzbudili me, vzbudil jsem se sam. V sest, sakra. Ale venku prselo a za deste me ryby proste neberou. Takze jsem jim dal sanci zit a misto toho koukal na Danyho partaky 3. V devet prijeli blazni a se zadostiucinenim jsem z okna sledoval jak jsou promoceny, prokrehli, splihly mokry vlasy, ale to nejdulezitejsi bez ulovku. Evidentne za deste neberou jen me. Co me pobavilo bylo, kdyz naprosto promoklej Karel v teplakach, ktery se neudrzely tihou vody na pase, protrepaval krovi pred sebou, aby se o jeho mokre listy asi nenamocil :)). Snidanicka, oni tepla sprcha a vyrazili jsme do mesta. Michal zustal doma, kazdy obcas potrebuje trochu toho soukromi a dneska byl na rade evidentne on. Ja jako navigator jsem ukazal kudy a jelo se. Na mape jsme chteli dosahnout nejblizsihi mesta. Po 15min. jizdy jsme si uvedomili, ze pet chalup pred nama je druhe mesto. Prvni jsme minuli aniz bychom ho jako mesto identifikovali. A pak ze je v Norsku vsechno daleko. Dojeli jsme tedy do tretiho mesta, ktere uz opravdu bylo trochu mensi vesnici s obchodem. Tam jsem objevil wifi, odeslal a prijmul par mailu (odeslal skutecne par =2, prijal asi 80paru = 160) a kluci nakoupili blbosti. Je tu minimalne 2x draz. Vsechno.
Po prijezdu obed, Michal udelal vybornou makrelu (cerstve ulovene z more se nedaji s nicim jinym porovnat) a pak na ryby. Zrovna neprselo, svitilo slunicko, ale ja chtel vyzkouset novy nepromokavy oblek a holinky. Takze jsem se do nich navliknul, vzal i neoprenovy rukavize aby byla vize dokonala, namichal benzin s olejem, ktery jsme koupili ve meste a pripraven. Jeste v nasi zatoce zacalo prset, namdal kapucu a citil se jako ve stanu. Mel jsem pocit, ze prsi nekde venku, ale ja jsem v teploucku a suchoucku a na to hnusny pocasi venku se koukam oknem. Uzasny, ten oblek s rukavicema je super vynalez ;). Rybareni se venovat moc nebudu, ve zkratce: nechytli jsme nic :). Cestou zpet jsme vysadili Karla a tatu a ja s Michalem sli chytat na spicku. To se zaparkuje lod pres zatoku na druhbe strane a pak se jdem kilometr vresovistem a kamenama. Na spicce jsme trpitkarili. Ja urval a odnadaval dve trpitky. To me snad nauci mluvit i sproste. Najednou Michal zaber a vyrahl 50cm tresku. Nakrkle jsem odesel stranou a zuch, 70cm polak. Mel jsem oci na vrch hlavy, kdyz jsem ho vytahnul k hladine. Az kdyz ho Michal vyndal jsem trochu zklamande omlouval moje velky oci tim, ze voda o tretinu zvetsuje :). Sli jsme nazpatek, ja jelikoz jsem ulovil vetsi rybu jsem nesl ryby na zadech na gafu. Vzdycky, kdyz se rozhoupaly me pleskla ta blizsi do zad. 4 kila se touhle cestou pekne pronesou. Doma jsem je vykuchal, nafiletoval a poprve i svleknul z kuze. Musime napsat, ktery to jsou. Pouzival jsem svuj novy nuz a ne ty tupone, co si privezli pani rybari. Takze mi to slo skoro samo. Michal namichal zbytek benzinu a pripravil na zitra. K vecery byly knedliky se smazenym masem. V Norsku typicky ceske jidlo :). Sice je venku stale svetlo, ale uz je pul jedenacte a prsi tam a ja za deste rad usinam. Takze to jdu prave ted udelat, zitra je taky den a snad nas cekaji konecne nejake poradne ulovky. Jestli to takhle pujde dal, budeme muset zacit chodit na houby, abysme domu privezli aspon neco :)