Norsko 2010

Sobota 21.8.2010 Příjezd na Averoy

Zase vstáváme v pul sedmé. Akorát končí déšt, který se v noci spustil a zahnal z podširáku Janu a Luboše do aut. Po snídani jedeme dál. Dojezd je asi 200km a čeká nás nejhezčí úsek cesty. Snažíme si to vychutnávat, i když už jsme dlouhým cestováním zmoženi. Kocháme se vodopády a krištálově čistou vodou v řece Driva, která se klikatí podél silnice. U mostu s legračním jménem Kiklingbrekkbrua si dáme delší pauzu, dokonce je chvilka i na průzkum osazenstva tůně.

Bohužel pro neznalost jsme kousek před Sunndalem prakticky bez povšimnutí minuli Vinnufossen - nejvyšší vodopád Norska a Evropy, s celkovou výškou 840 m. Je hrozně málo vody, tam kde jsme loni viděli sníh nebo vodopády, teď není skoro nic.

Stále fouká silný vítr a pařák se střídá s přeprškami. Po druhé hodině odpolední nás konečně čeká ostrůvek Kjønnøya, přivítání od pana domácího, předání domku, lodě a můžeme se vrhnout na vybalování a do stěhovacích a zabydlovacích zmatků. Pak jdeme prvně prozkoumat místní vodu. Fouká silný vítr, na vlnách se dělají bílé čepice a nám se na loď nechce i proto, že sezení na zadku máme po cestě plné zuby. Jdeme omrknout pobřežní skály.

Moc se ve větru nedá nahazovat a nedaří se nám najít místa, kde by u břehu byla hned hloubka. Přesto máme pár nedobraných záběru a Karel chytá, stejně jako loni, první mořskou rybu výpravy - dorše lehce přes čtyřicet čísel. Pak se přesunujeme do zálivu a tam se mi podaří najít místo a kombinaci nástrah, která funguje. Tandem ve složení slávistická chobotnička na drop shot přívěsu nad oranžovým twistrem znamená co hod, to rybu, nebo alespoň záběr. Rybky jsou prťavé - doršíci a pyskouni, ale je to dobrá zábava. Pyskouni mají ale velmi ostré zuby a tak o fungující kombinaci brzy přijdu. Jednou mi twistra něco odkousne kompletně, druhého mi pyskoun překusuje vejpůl. Jiné barvy a velikosti jsou prakticky neúčinné. Také s fluorocarbonovým návazcem bylo záběrů víc a poctivějších, než při navázání přímo na pletenku.

Dva velké pyskouny beru na večeři. Jsou naprosto vynikající, mají velmi zvláštní, jakoby moučnaté maso. Po večeři se pokouším připojit na net, ale asi něco dělám blbě a nejde mi to. Tak získávám předpověď počasí na zítra od správce. Nevypadá to růžově - celodenní déšť. Stejně ale dávám budík na pátou, ráno se uvidí.

« Předchozí den Další den »

Klárka si také psala deníček. Jak tenhle den viděla ona:

Dnes ráno jsme vstávali asi v půl sedmé. V noci celkem hodně pršelo. Ráno jsme se nasnídali, sbalili saky paky a vyrazili. Čeká nás ještě zhruba 200 km, ale byla to moc krásná cesta - vodopády a tak, se zástávkou na řece a s rybařením, ale bez úlovku. Mezitím vzniklo pár pěkných fotek. Na místo určení jsme dorazili cca ve 13 hodin. Po uvítání správcem jsme si rozhodili pokoje, vybalili auta, jídlo a Karel uvařil.
Odpoledne jsme se šly s Aničkou projít na vedlejší ostrov Honningsoya až na jeho špičku, s úmyslem, že to pak přelezeme vrchem. Nakonec jsme ale došly jen do půlky, pak jsme se vrátily zpátky stejnou cestou.

« Předchozí den Další den »

Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek

Norsko 2010

Sobota 21.8.2010 Příjezd na Averoy

Rubriky

Moje další weby

Moje oblíbené odkazy:

Reklama