Norsko 2010

Pondělí 23.8.2010 Konečně ryby

Vstáváme s Karlem brzo a jdeme pod velký most. Místo vypadá slibně - hned ze sklály padá sráz do hloubky, která by podle námořní mapy měla být až šestnáctimetrová. Je tu také velmi silný proud přílivu. Bohužel se pro silný vítr nedá skoro nahazovat a proud je také silný až moc. Dost trháme a ryby neberou.

Po snídani jedeme pilkerovat do zálivu, který je celkem chráněný před větrem. Driftující člun se ve větru, který jde přímo proti proudu přílivu, pohybuje velkou rychlostí a třistagramové pilkery, které jsme si dnes vzali, nejsme schopni dostat na dno. Ani se nám nedaří na echolotu objevit hejna ryb nebo zajímavý profil dna. Několik malých tresek pouštíme a vracíme se na oběd.

Klárka s Aničkou mají dnes naplánovaný výlet do Kristiansundu a na mosty Atlanterhavsveien a monument Arrowhead. Když se vrátí, tak trochu blbneme s notebookem a foťákem - slíbil jsem přivézt do práce nějaké "propagační" fotky Eeečka na rybách.

Po obědě jedou ostatní znovu na loď a já si jdu nachytat malé pyskouny jako nástražní rybky. Hned první nához s vláčeným mrtvým pyskounem mi přinese dorše. Je sice malý, ale naplňuje mne to nadějí, že budou konečně pořádně brát. Bohužel je to na několik následujících hodin jediný záběr. Obcházím víc než půlku sousedního ostrova Hanningsoya a na každém vhodném místě to prohazuji, ale bezúspěšně, akorát mohutně trhám. Až večer, chvilku před západem slunce, se dostávám na špičku ostrova u průplavu. Konečně si trochu zachytám, polaci do padesáti centimetrů tu berou prakticky na hod. Funguje ale pouze jediná barva nástrahy. Jakmile dám cokoli jiného než oranžovou, tak jsem bez záběru. Slunko zmizelo za obzorem a já se vydávám na dlouhou zpáteční cestu. Zdá se o dost delší, než když jsem šel sem, tíží mne přes šest kilo ryb, které se, ač se to nezdá, pěkně pronesou.

Na můstku kousek od chaty potkávám Karla s Jonem, jak se snaží dohodit k hejnu sleďů, které tlačí na hladinu nějací dravci. Nabiju dlouhou plandavku a daří se mi tam dohodit. A hned mám pěknou makrelu. Za chvíli se mi ale na navijáku udělá paruka a při náhozu ustřelím třpytku daleko do vody. Stejně už padla tma a tak to balíme.

Kluci přivezli z moře bednu makrel a tak nás čeká noční kuchání s kousáním drobných, ale krvežíznivých mušek, lahůdka. Končíme až těsně před půlnocí, ale ještě se jdeme s Klárkou projít před spaním až na konec sousedního ostrůvku Honningsøya.

« Předchozí den Další den »

Klárka si také psala deníček. Jak tenhle den viděla ona:

Ráno jsem byla běhat! :-)
Dnes jsme se rozhodly, že vyrazíme do Kristiansundu. V plánu byl přejezd z Bremsnesu do Kristiansundu na trajektu (auto necháme v Bremsnesu na parkovišti). Jenže ouha... trajekt je zrušený a tak jsme musely použít Atlanterhavstunnelen za nekřesťanských 50,- NOKů za auto a 35,- Noků za osobu na jednu cestu :o/ Taky najít v Kristiansundu parkování zadarmo byl pro nás nerozluštitelný oříšek a tak jsme to holt zaplatily.
V přístavu jsme viděly nejslavnější sochu - Rybářova žena, navštívily jsme městský park Vanndamman, jehož součástí jsou 3 nádrže, které patří do systému zásobování pitnou vodou pro celý Kristiansund. Kousek od parku je taky velmi architektonicky zajímavý kostel z roku 1964. Prošly jsme přístav, viděly informační centrum.
Jo a taky jsem málem 2x bourala, ale naštěstí to dobře dopadlo. Cestou zpět jsme se nejdříve radovaly, že nebudeme platit mýtné za tunel, ale to jsme se spletly.

Doma jsme byly celkem brzy a tak jsme se asi ve čtyři hodiny rozhodly, že vezmeme auto a pojedeme se podívat k "zahnutému" mostu, místní pamětihodnosti. A to jsme taky udělaly. Nafotily jsme super fotky - moc nefoukalo a krásně svítilo sluníčko. Cestou tam i zpět jsme zároveň objely všechny možné památníky v okolí - např. Arrow heads. A taky jsme šly najít místo, kde necháme zítra auto před naším výstupem na Gulltannu.

« Předchozí den Další den »

Reklama

Entropie - profesionální tvorba www stránek

Norsko 2010

Pondělí 23.8.2010 Konečně ryby

Rubriky

Moje další weby

Moje oblíbené odkazy:

Reklama