Ryby, sex, rock'n'roll a jiné drogy: Maschův deníček
28.8.2010 / Konec výletu
Prší. Norsko se s námi loučí deštivě. Napakujeme úlovky z mrazáku do beden, krámy do aut, úklid chaty a vyrážíme na cestu domů. Ještě vrátit zálohované plastové lahve, koupit chleba na cestu a pověstné marmelády, které si objednaly Klárčiny kolegině z práce.
Zpáteční cestu pro změnu volíme nikoli přes Sunndal a Oppdal, ale po silnici E136 údolím řeky Rauma. Míjíme pověstnou Trollveggen - stěnu Trolů. Je to nejvyšší kolmá stěna v Evropě, má přes tisíc metrů. Bohužel celá posádka spí a tak to se mnou nikdo neprožívá. Cesta je lemována množstvím úžasných vodopádů, teče z kopců mnohem víc vody, než při našem příjezdu. Na svačinu zastavujeme u peřejí Slettafossen. Řeka tu překonává asi stometrový výškový propad a je to pěkný hukot.
Střídáme se v řízení až dlouho do noci. K ránu trochu spánku a pak ještě něco dospat na prvním ranním trajektu. Čeká nás celodenní přejezd Německa. Večer okolo deváté budeme v Praze...
Asi by se to hodilo na konci trochu shrnout. Počasí celkem vyšlo, bylo takové klasicky norské. Ryby se nějaké nachytaly, sice bez žádných větších, natožpak trofejních, kterých jsou plné reklamní brožury. Ale kvůli tomu tam nejezdíme. Důležitá je pohoda a relax, a toho jsem si, tedy alespoň já, celkem užil. Až na to neuvěřitelně dlouhé kondrcání v autě je tohle přesně typ dovolené, která mi vyhovuje - aktivní pohyb v téměř liduprázdné přírodě, žádné davové válení na pláži. Na závěr ještě pár fotek, který se jinam nevešly...
« Předchozí den Pár rad na cesty »Klárka si také psala deníček. Jak tenhle den viděla ona:
Vstávat a cvičit :-) budíček v 6 hodin, dobalit, naložit auto, předat chatku a na cestu. Z Dombasu do Hamaru jsem řídila, teď řídí Anička.
V Dombasu jsem nakonec přece jen koupila trolla rybáře (strašnej kýč) a dva magnetický trollíky pohodáře :-)
V plánu je cesta na jeden zátah, tak abychom v neděli v 7.45 nastoupili na trajekt v Trelleborgu a tak kolem 21 hodiny už byli v Praze... Ahoj Norsko...